Existuje smutná radost?

Smutek a radost tvoří běžně protipóly. Existují však výjimky, kdy tomu tak není. Při pročítání denních zpráv jsem takový pocit měl.

Radost jsem měl z toho, že jsem měl pravdu, smutek, že nastalo přesně to, co jsem napsal před více jak rokem v článku Zahrajte si daňové monopoly II.(1) Protože článek obsahuje jednoduchou analýzu oběhu peněz v liberální ekonomice, bude zajisté zajímavé nyní doložit zmíněné mechanizmy důkazy, které pozorujeme v EU dnes.
Navíc nastaly skutečnosti, které se nedaly předpokládat. ECB, Evropská centrální banka snížila úrokovou míru na 1 %. Investice do dluhopisů ale obnáší 4 až 8%.Toto opatření umožnilo soukromým bankám docílit obrovské zisky. Jestliže banka nakoupí dluhopisy v hodnotě 100.000.000 €, zaplatí při úrokové míře 1% 1.000.000 €. Při 4% z dluhopisů dostane banka 4.000.000 €. Čistý výdělek pak činí prvním rokem 3.000.000 €. Při splatnosti 4 roků činí výdělek banky 12 985 856 €. Protože se objem státních dluhopisů pohybuje řádově v miliardách €, jsou skutečné výdělky bank nepochybně daleko vyšší. Nemůže-li dlužný stát dostát svým závazkům, zaskočí jiný stát v roli ručitele s penězi daňových poplatníků. Takže pro banku je jakákoliv spekulativní  transakce tohoto druhu naprosto bez rizika. Umělé snižování ratingu jihoevropských států přišlo takto bankovním institucím a jejím soukromým akcionářům velmi vhod.
Ovšem zcela jinak jsou na tom obyčejní lidé.

Během uplynulého roku roku proboxovaly vlády jižní Evropy pod diktátem Spolkové Republiky a Francie celou řadu drastických úsporných opatření. Důsledkem je vysoká nezaměstnanost, zejména mladých lidí. Všechny státy zaznamenaly snížení růstu HDP, některé ekonomiky, zejména Španělsko přešly do recese. Tolik vychvalované ozdravení ekonomiky se tudíž vůbec nekonalo.
Evropská krize se navíc projevila i ve světové ekonomice. Podle Světové organizace práce (ILO) bylo v roce 2011 ve světě 196 milionů nezaměstnaných, v roce 2012 se počítá s 202 miliony. Podle zmíněné organizace se v téměř dvou třetinách zemí Evropy zvýšila nezaměstnanost. Předpoklad zastavení nárůstu se očekává až kolem 2016. Jako hlavní příčinu vidí vedení ILO právě v úsporných opatřeních evropských vlád. Zvláště tíživá je situace u mladých lidí. Z celkového počtu 196 milionů nezaměstnaných činil podíl mladých lidí ve věku mezi 15 až 24 let 75 milionů. (2)
Takže když vyzval pan Nečas mladé lidi aby šli přesvědčit babičku a dědečka na venkov aby volili ODS, netušili mladíci a dcerky, že to budou právě oni, kteří zaplatí nejvyšší daň v podobě nezaměstnanosti za tento propagandistický podvod.

Vlivem úsporných opatření klesá všeobecná spotřeba, klesají příjmy státních rozpočtů. Všude tam, kde se vlády pokoušejí proboxovat úsporná opatření, jsou negativní důsledky na společnost stejné. Úsporná opatření mají negativní vliv na celkové konjunkturální klima v EU. Celkové podnikatelské klima se podle průmyslového barometru v jarních měsících opět snížilo v r. 2012 až na hodnotu 46. Takže vývoj Evropské ekonomiky se opět nachází od listopadu 2011 v recesi.(3)

V celé EU se díky úsporným opatřením dramaticky zhoršují sociální podmínky:
Česká Republika:
Podle M. Fassmana:(ČMKOS)... totiž zaměstnanec s průměrnou mzdou přijde kvůli chystanému zvýšení daně z přidané hodnoty, spotřební daně a kvůli vyšším odvodům na zdravotní pojištění ročně přinejmenším o 11 230 korun...(4) Podle zmíněného článku začínají spotřebitelé preferovat výrobky s nízkou cenou.
Řecko:
Zvláště dramatická situace panuje v Řecku. Podle článku The daily Telegraph ze dne 17.02.2012 zkrachovalo přibližně 100 000 podniků, desetitisíce ztratily přístřeší.
Podle autora článku existuje na venkově směnný obchod.(5)
Španělsko:
Ve Španělsku není situace lepší.
Podle studie EPA, která registruje všechny nezaměstnané, dosáhla nezaměstnanost mladých lidí pod 25 let 52%, celkový počet nezaměstnaných dosáhl 5,6 milionů. V současné době je 1,7 milionů domácností bez jakéhokoliv příjmu, neboť všichni práceschopní členové jsou tak dlouho nezaměstnaní, že ztratili jakékoliv právo na podporu.
Dramatický nárůst nezaměstnanosti vede k všeobecné recesi. Výpadek příjmu do státního rozpočtu z daní z příjmu se odhaduje do konce roku 2012 na 2 miliardy €. Nedávné snížení Ratingu ze strany S&P je nyní zdůvodněno všeobecně špatnou hospodářskou situací Španělska.(6)
Závěr
Jednoduchá úvaha o fungování příjmů a výdajů státního rozpočtu z minulého roku(1) se ukázala být nejen realistická, ale ve srovnání s nynější zkutečností až příliš optimistická. Celoevropská hysterie snížit výdaje státních rozpočtů spolu se zvyšováním daňového zatížení obyvatelstva není v podstatě nic jiného, než naprosto triviální aplikace primitivního liberalismu opírajícího se o preferenci vlastního prospěchu. Slepá víra v neregulované tržní mechanizmy zcela selhala. Pokračování těchto ekonomických praktik znamená do budoucna návrat pauperismu z rozvojových zemí, zejména těch prahových, zpět do Evropy. Jestliže v minulosti existovaly pokusy reformovat socialismus na socialismus s lidskou tváří, lze dnes vážně pochybovat o tom, že se podaří kapitalismu vtisknout lidskou tvář.
(1)http://premysljankroupa.blog.idnes.cz/c/178021/Zahrajte-si-danove-monopoly-Dil-II.html
(2) http://www.tagesschau.de/wirtschaft/arbeitslosigkeiteuropa100.html
 (3)http://de.reuters.com/article/topNews/idDEBEE83M06820120423
 (4)http://www.novinky.cz/finance/266374-cesi-uz-nekupuji-kvalitni-zbozi-zajima-je-jen-nizka-cena.html?ref=boxF
(5)http://www.presseurop.eu/de/content/article/1521681-wie-bruessel-griechenland-verwuestet
(6) http://www.heise.de/tp/artikel/36/36843/1.html