Liberální pojetí svobody
což se nyní chápe jako možnost dosáhnout mimořádně vysokého bohatství. Tento základní princip liberalismu je dnes ideologií, na jejím základě funguje současná společnost. Je tomu skutečně tak? Je člověk opravdu svobodný jak se všeobecně tvrdí? První pochybnost nastane již v okamžiku, kdy pojem svoboda jednotlivce spojíme s kategorií závislost. Již na první pohled je patrné že základním omezujícím faktorem svobody je závislost. Zde je nutno si uvědomit, že pracovní poměr vytváří existenční závislost zaměstnance na soukromém kapitálu.
Jestliže Marx chápe vývoj dějin v závislosti na výrobním způsobu a rozvoji výrobních sil, (otrokářství, nevolnictví, kapitalismus) myslel tím vlastně na jeden základní, společný fakt, a to jest závislost pracovní síly na kapitálu. Že má až dodnes hlubokou pravdu dokazuje text zákoníku známý pod názvem Codex Iustinianus (1), zde 11,48,21:
… Jaký může být rozdíl mezi mezi otrokem a kolonem (adskripkicii)(2), jestliže jeden, stejně jako druhý jsou nevolníci jejich pánů... Již od doby panování císaře Konstantina I. byli tito lidé považováni za servi ipsiae terrae.(otroci půdy).
Středověk sice změnil otroctví na nevolnictví (koloni adskripticii)(2) ale nastupující kapitalismus tuto formu nevolnictví nikdy nezrušil. Došlo pouze k jeho modifikaci za účelem zvýšení exploatace pracovní síly, tudíž k zefektivnění výnosů soukromého kapitálu. Zdá se, že současný vývoj rozvíjí nevolnictví pracovní síly do stále perfidnějších forem. Samotná liberální teorie tvrdí, že otroctví, stejně jak nevolnictví jsou pro majitele kapitálu ekonomicky neefektivní.
Pravdivost tohoto tvrzení lze jednoduše dokázat skutečností, že jak soukromé vlastnictví půdy, tak i vlastnictví kapitálu v jeho peněžní, či věcné formě (výrobní prostředky) jsou jedno a to samé: soukromý kapitál. Stejně jak koloni askripticii (nevolníci) dostali od majitelů kapitálu veškeré nářadí a inventář potřebný k obdělávání půdy, stejně je tomu dnes v případě moderní pracovní síly. Další paralela existuje ve skutečnosti, že kapitál nevidí v člověku nic jiného, než zdroj vlastních kapitálových zisků při permanentní snaze intezifikovat pracovní nasazení. Moderní označení pro všeobecné pracovní vysíleni se nazývá burn out (Vyhoření.) Jestliže byli nevolníci, násilně připoutáni k vlastníku půdy, může nyní každý zaměstnanec změnit svou kapitálovou vrchnost. Je přece jenom svobodný? Není. Všude tudíž nalezne stejnou existenční závislost. Změna zaměstnání je navíc vysokým rizikem, zejména v době vysoké nezaměstnanosti, rozmělnění pracovního práva ve prospěch zaměstnavatelů. Existenční minimum není nic jiného než účinná forma ekonomického , tudíž násilného donucení hledat za každou cenu zaměstnání za podmínek, které určí majitel soukromého kapitálu. Není tudíž nic jiného, než násilné přinucení k znovunastolení onoho pracovního poměru pán(majitel kapitálu)-nevolník(pracovní síla).
Závěr
Liberální pojetí svobody není tudíž nic jiného, než vývojové pokračování nevolnictví. To ukazuje i současný vývoj. Lze říci, že každy nabob, který na sebe jen trochu dbá, založí a financuje vlastní politickou stranu za účelem dostat se k vládě. Jako příklad lze uvézt volby v Gruzii, Venezuele, USA, Českou republiku nevyjímaje. Takto se formuje nová kapitálová šlechta.
Je možná změna onoho výrobního způsobu? Faktické zrušení moderního nevolnictví na soukromém kapitálu může představovat bezpodmínečný základní příjem.(3) Zde se jedná o systém, kdy každý jednotlivec pobírá od státu základní příjem v takové výši, ve které může důstojně žít, aniž by byl tento příjem vázán na práci. Jedná se tudíž o bezpracný příjem. Zde je nutno si uvědomit, že bezpracný příjem vytváří současně celospolečenský významný výdaj občanů, a představuje takto celospolečenskou spotřebu. Možnost zapojit se do dělby práce formou navázání pracovního poměru staví takto pracovní sílu vůči kapitálu na stejnou úroveň, čímž se ruší ona existenční závislost.
Předpokladem je ale zespolečenštění kapitálu. Je zřejmé, že zespolečenštění kapitálu změní základní poměr pracovní síly ve vztahu ke kapitálu. Nemůže existovat poddanství a nesvoboda tam, kde člověk je současně vlastníkem kapitálu a pracovní silou, neboť za těchto okolností svobodně disponuje obojím.
(1)Codex Justinianus z 16.listopdu 535 Reclam Leipzig ISBN 3-379-00530-4
(2)Zde se rozlišují dva druhy poddanství:
coloni liberi- svobodní nájemci půdy, daňoví poplatníci, po třiceti letech nájmu automaticky jako coloni adscripticii.
Coloni adskripticii byli typickými nevolníky násilně připoutáni k půdě.
(3)http://de.wikipedia.org/wiki/Bedingungsloses_Grundeinkommen
Přemysl Kroupa
Napsáno do šuplíku.
Tento článek byl napsán před dvěma léty, kdy tehdy USA zahájily hospodářskou válku, jako ochranu před zničujícími importy. Doba potvrdila, co napsáno níže.
Přemysl Kroupa
Vyslechněme obě strany.
Tato zásada je pevně zakotvena všude tam, kde lze jen v náznaku nalézt alespoň stopy základního smyslu pro spravedlnost s cílem neublížit nevinnému.
Přemysl Kroupa
Klaus- Konvičkův syndrom.
Český národ trpí nesamostatností a stupidním diktátem EU, který nebere zřetel na zájmy členských států. To se týká zejména problematiky imigrace z muslimských zemí.
Přemysl Kroupa
Pražská kavárna, sluníčkáři a spol.
Ve Spolkové Republice Německo vznikla nová politická strana pod názvem AfD. Jejím hlavním tématem je ostré odmítnutí přílivu migrantů do spolkové republiky.
Přemysl Kroupa
Budeme pracovat až do smrti?
Česká a s ní celá evropská populace stárne spolu s prognózami, že populace v aktivním věku neuživí stále rostoucí a déle žijící populaci lidí v důchodovém věku.
Přemysl Kroupa
Plechové kalhoty.
"Soudruhu Josefe Visarionoviči, jsou zde opět ti tři Němci“.“Jací Němci, žádné jsem nepozval“ „No přece soudruzi Gottwald, Vierlinger a Neumann.“ „Hlupáku! To jsou soudruzi z Československa.
Přemysl Kroupa
Jak dál po rozpadu EU
Pan Vít Klíma rozvinul v Literárních Novinách fantazii na téma, jak dál po rozpadu EU(1). Je až zarážející, jak se tyto noviny mění v šovinisticky laděný plátek.
Přemysl Kroupa
Když Kalifornie přestala zářit zlatem, praskla tam spekulativní bublina.
Četl jsem se zájmem článek pana profesora Z. Revendy(1). Zajisté bude zajímavé přidat několik faktů za účelem hlubšího pochopení fungování soukromého kapitálu.
Přemysl Kroupa
Otevřený dopis panu Radimu Valenčíkovi(1)
Vážený pane Valenčíku, četl jsem Váš níže uvedený článek. Při čtení Vašeho článku lze nabýt dojem, že každý utečenec, přicházející do EU je něco jako obtížný hmyz.
Přemysl Kroupa
Proč nefunguje eurozóna
Potřeboval jsem koupit závitovou tyč. Doma se dívám na štítek a ejhle: Made in China. Popadl mně vztek. Jak funguje hospodářství v EU, když musíme dovážet i tak výrobně primitivní zboží?
Přemysl Kroupa
Otevřený dopis paní Vojtekové.
Vážená paní Vojteková, mohu Vás ujistit, že žádná občanská válka v Německu nehrozí. (1)Pár intelektuálně zaostalých sice demonstrují, občas něco zapálí ale to není ani zdaleka žádná předzvěst občanské války.
Přemysl Kroupa
Teď už máme, co jsme chtěli. Chtěli?
Když se pan Klaus demonstrativně drápal u příležitosti vstupu do EU na horu Blaník a tím demonstroval svůj žal nad ztrátou české samostatnosti, jistě mu uniklo, že to byl právě on spolu s dalšími,
Přemysl Kroupa
Jak český Honza o všechno přišel.
Československá federace stála na sklonku komunistického režimu před celkovým bankrotem. Záchranu přinesl přechod k liberálnímu hospodářskému systému. Jako všeobecně platné mínění platí přesvědčení že stát neumí hospodařit a proto musí veškeré podnikatelské aktivity přenechat soukromému podnikatelskému sektoru.
Přemysl Kroupa
Podnikatelské praktiky dělnické třídy.
Všeobecně se ví, že podniky v majetku státu pracovaly zcela neefektivně a že tomu odpovídal i neutěšený stav celého hospodářství. Je tomu opravdu tak?
Přemysl Kroupa
Jak za socialismu vykořisťovala dělnická třída sama sebe.
Prý spočívá princip kapitalistické výroby na vykořisťování člověka člověkem, za socialismu je tomu údajně naopak.
Přemysl Kroupa
Všem, kteří v řízené ekonomice vidí rudého ďábla.
Tvrzení, že stát neumí hospodařit patří do kategorie primitivní propagandy a nemá s realitou nic společného. Ať je kapitál ve vlastnictví státu, či v soukromých rukou, počíná si majitel kapitálu zcela stejně.
Přemysl Kroupa
Jak pan Varoufakis sypal v Bruselu perly.
Když řecký ministr financí nabídl Bruselu splácení řeckého dluhu v závislosti na investicích a růstu ekonomie Řecka, byl tento návrh ze strany EU rozhodně odmítnut.
Přemysl Kroupa
Investice, jejich postavení ve společnosti díl I
Investice není v podstatě nic jiného, než proud peněz. Investor vynakládá peníze (kapitál) za účelem jejich rozmnožení ve formě zisku, který přechází do jeho majetku. Tento zisk buď použije k rozmnožení investičního kapitálu, nebo jej použije pro vlastní potřebu.
Přemysl Kroupa
Neviditelná ruka trhu.
Jednou z nejcitovanějších pasáží základu klasické ekonomie, vydané Adamem Smithem v roce 1776 pod názvem Blahobyt národů je tak zvaná neviditelná ruka:
Přemysl Kroupa
Je postavení Romů izolovaným celospolečenským problémem?
Na portálu iDNES.cz byl uveřejněn článek , v němž Český helsinský výbor informuje ve své správě o stavu lidských práv v Česku za rok 2012.(1) Správa se zabývá katastrofálním postavením Romů v ČR a poukazuje na sílící odpor obyvatelstva vůči této etnické skupině.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 127
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x
Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající.
To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.