Jak hospodaří soukromý kapitál díl 1.

Že komunisté špatně hospodařili je všeobecně známo. Jako hlavní příčina hospodářského neúspěchu státem řízeného hospodářství se uvádí jeho absolutní neefektivnost, princip rovnostářského rozdělení což vede k všeobecné demotivaci. Všeobecně se ví, že pouze svobodné soukromé podnikání je základní podmínkou úspěšného rozvoje společnosti.

Soukromý podnikatel je základním pilířem společnosti, dává nám práci a přitom je vystaven podnikatelskému riziku.Je bez výjimky čestný, pracovitý, mnohdy zužovaný státní byrokracií, okrádán formou daní o plody své práce. Tudíž pouze liberálně orientovaná společnost založená na maximálním stupni podnikatelské svobody je garantem úspěšného hospodářského a tím i sociálního rozvoje. Že se čas od času dočkáme krizí není tak špatné, neboť tyto působí ozdravným způsobem, ba co více jsou zdrojem opravných opatření, jakýmsi inspirujícím impulzem.  Tolik liberální učebnice spolu se širokou mediální osvětou.
Je tomu skutečně tak?
Pohled do dějin ekonomie dává zcela jiný obraz: Od 17. století se potkávají prakticky všechny země Evropy a Ameriky pravidelně s krizovými jevy. Společným znakem je prudká spekulativní vlna (dále spekulativní bublina) s následujícím propadem hodnoty cenných papírů. Výsledkem je řada bankrotů, obrovské ztráty na majetku, sociální propad širokých vrstev společnosti. Následuje vyšetřování s cílem najít viníka spolu s hledáním možností regulativních zásahů do hospodářství.
Základním mechanismem je tržní chování jedince, jinak řečeno snaha o maximální bezpracný zisk. Davová hysterie musí nutně nastat, jestliže pan A koupí 100 akcií za 100 Kč, ony stoupnou za měsíc na hodnotu 300 Kč/Ks. Pan A zbohatne za měsíc o 30.000-10000=20000 Kč. Za těchto okolností pan B nemůže zůstat pozadu a koupí také. Zvýšená poptávka vytváří vyšší cenu akcií. Akcie je cenný papír a je tudíž zárukou pro poskytnutí dalšího úvěru. S růstem kurzu akcií roste takto celkový objem poskytnutých úvěrů. Takto se vytváří spekulativní bublina, založená na dluzích. Protože ale pan A koupil akcie na dluh, a tyto začnou klesat, musí náš pan A prodat více akcií, aby uhradil dluhy spolu s úroky, Tím se na trhu objeví najednou množství akcií určených k prodeji a jejich hodnota prudce klesá. Takto dochází k nemalým škodám. Jestliže naši spekulanti investují na burze a sází na růst, či pokles kurzů akcií a nikoliv dlouhodobě do průmyslu, popřípadě prodávají majetek za účelem spekulace na burze, potom dochází k národohospodářské škodě. Do této kategorie spadá i tzv. druhý pilíř důchodového zabezpečení, což jest zvláště perverzní případ.
Zde několik zajímavých příkladů, dokazujících, jak je soukromý kapitál v liberálně orientované společnosti nepostradatelný a pan podnikatel pro společnost nanejvýš užitečný.
Jihomořská bublina 1720
Po válce Anglie se Španělskem vzrostl státní dluh Anglie na přibližně 7,5 mil.£  (Pf.St.) Vydané dluhopisy nebyly likvidní a tak se hledala možnost přeměnit tyto cenné papíry na akcie. Tohoto úkolu se ujala South Sea Company (1)
Již způsob přepočtu byl vysoce podvodný:
Př.: Pro splatnost 14 let:
St. dluhopis 100 £ *14/nominální hodnota akcie 100 £ =14 akcií v nominální hodnotě 100 £
Prodej na burze: 100*14/aktualní kurs 325 £ =4,3 akcie. Majitel dluhopisů dostal 4,3 akcie,
zatím co si společnost  ponechala k dalšímu prodeji 14-4,3=9,7akcií.
Tyto akcie šly jako první do kapsy králově metrese, významným členům vlády a parlamentu.
První emise 200 000 akcií znamenala vzestup jejich ceny o 300%, na konci prvního dne stoupla jejich cena na 350%. Vedení společnosti se rozhodlo zvýšit uměle poptávku a tím i cenu příslibem vyplacení půlroční dividendy ve výši 10%. Kromě toho se vedení rozhodlo  uvolnit 500.000£ ve formě úvěru s úrokem 4%. Základní suma byla později zvýšena na 900.000 £ . Kromě toho byli agenti, prodávající akcie vybaveni možností vyplácet prémie při nákupu akcií. Takto vyvolaná nákupní horečka způsobila zcela nelogické počínání veřejnosti. Stačila výzva vedení společnosti uložit státní dluhopisy u společnosti a objednat takto další akcie, což mnozí slepě učinili, aniž by zkoumali příslušné podmínky. Tyto akce rozpoutaly obrovskou vlnu spekulativních nákupů, jaké dějiny dosud zaznamenaly v případě Tulipánové bubliny v Holandsku a spekulativní bubliny ve Francii za působení Johna Lawa.(2).
Z počátku podporovala anglická vláda onu spekulativní vlnu. Až když hrozilo, že dojde ke katastrofě, vydala 20.6.1720 nařízení, podle kterého byly prohlášeny ve velmi nejasné formě všechny fondy, které občanům a ostatním podnikatelům způsobily majetkovou škodu jako nepřípustné. Obchod s akciemi těchto firem byl pod těžkým trestem zakázán. Konečně i osoby, které takto utrpěly majetkovou újmu dostaly právo na náhradu škody. Tento tzv. Bubbles Act , „ve své formě nepraktický a naivní platil až do r. 1825“. Tento zákon byl však od samého počátku neúčinný.(4)
Vzepjatou vlnu spekulace využili i jiní podnikatelé. V té době vyvstala celá řada akciových společností s ryze kriminálním pozadím. Podnikatelé oznámili v novinách založení nové společnosti a začali přijímat první splátky na objednané akcie. Mnohdy se jednalo o minimální částky. Autor uvádí, že již 10%-tní výše splátky byla pokládána za vysoce důvěryhodný projekt. Mnohdy se jednalo o investice v oblasti pojišťovnictví, penzijní pojištění, těžebního průmyslu, služeb všeho druhu. Jako vrcholně nesmyslný projekt cituje autor inzerát v novinách: „Akcie v celkové hodnotě 2 miliony£ na podnik, jehož účel a předmět činnosti bude oznámen později“. Autor(3) uvádí jako varování příštím generacím na str 67-79 v přehledu na 202 podvodných projektů. Mezi nimi je možno najít:
163 Vylepšený způsob vyprazdňování a čištění veřejných záchodků.
164 Lepší léčení syfilidy
197 Pojištění a zvyšování majetku dětí.
R. Ehrenberg uvádí: „Samotný princ of Wales nepohrdl postavit se do čela společnosti a vydělat přitom 40.000 £ . Svou funkci složil teprve tehdy, až hrozilo, že zmíněná společnost bude trestně stíhána za podvodné manipulace.“(4, str. 15)
Není bez zajímavosti, že při této spekulativní bublině ztratil Isaac Newton(1) 20.000 £.
Traduje se jeho poznámka: „Mohu měřit pohyb tělesa, ale nikoliv lidskou hloupost.“
 Mimo tuto vlnu podvodných spekulací postupně následovaly další emise akcií South Sea Company , jejichž hodnota dosáhla až 1050 £.  Takto vysoký kurs nebylo možno nadále udržet a celá bublina praskla. 29 září 1720 poklesla cena akcií na 175£.
Max Wirth uvádí:(3)
„Poklesem kurzu na tuto hodnotu nastal bankrot podniků spolu se soukromými investory. Obchodníci i bohatí kapitalisté oblehli Bank of England a ostatní banky s cílem vyzvednout hotovosti, takže i tyto banky se dostaly do velkých potíží.  Vyšetřovací komisi byly kladeny do cesty všemožné potíže. Protože, jak se zdá, byl celý parlament do věci namočen, byla odsouzena společnost avšak nikoliv zodpovědní jedinci. Poměry ve společnosti byly označeny jako korupční, hanebné, bezectné a na výsost nebezpečné. S pomocí Bank of England bylo dosaženo vyrovnání. South Sea Company přetrvávala ještě do poloviny 18. století a potom zanikla.“

(1)http://de.wikipedia.org/wiki/S%C3%BCdseeblase(2)http://cs.wikipedia.org/wiki/John_Law
(3)http://www.digitalis.uni-koeln.de/Wirth/wirth_index.html str 83
(4)http://www.digitalis.uni-koeln.de/Ehrenberg/ehrenberg_index.html