Jak hospodaří soukromý kapitál. Díl 2.

Jak neefektivní je státní vlastnictví ukazuje skutečnost z dějin Spojených Států.Až do konce 18. století žili na státní půdě indiáni. Protože nebylo v jejich tradici půdu zúrodnit a zemědělsky obdělávat, ležely tisíce čtverečních kilometrů úrodné půdy ladem.Teprve privatizace státního majetku dala podnět k jejímu ekonomickému využití, byla součástí bezpříkladné spekulativní vlny s následným všeobecným krachem a vyústila nakonec v nebývalý zločin proti lidskosti.

Zde je nutno se zmínit, že hospodářství USA bylo stiženo krizemi v letech 1814,1837 a 1839,
přičemž je zde blíže pojednána spekulace se státními pozemky. Všeobecně lze říci, že zásadním motorem vzniku a prasknutí spekulativních bublin byly soukromé banky, a to  bezuzdnou emisí papírových peněz. Tento fakt je nutno brát jako důkaz celospolečenské škodlivosti prosazování soukromých ekonomických zájmů nad celospolečenským zájmem.
I v těchto obdobích vyvíjel soukromý kapitál  nemalý tlak na vládu s cílem vytvořit co nejširší prostor pro vlastní podnikatelské aktivity, čímž pokládal základ pro vznik spekulativních bublin s následným hospodářským krachem.
Po napoleonských válkách nastala v Evropě vysoká poptávka, zejména po zemědělských produktech. Toho využily americké banky ke zvýšené spekulaci, na jejímž konci opět praskla
obrovská spekulativní bublina.  Hlavní roli zde hrála Second Bank of the United States(1) která plnila v tehdejší době úlohu centrální banky. Ve snaze maximalizovat zisky došlo k masové emisi papírových peněz a cenných papírů, což vyvolalo vysokou inflaci. Takto vysoce přerostl objem úvěrů nad vlastním bankovním kapitálem. Když měla banka splatit státní dluh, snažila se svůj úkol splnit formou podvodné spekulace se státními pozemky.(1) Autor uvádí:
Do r. 1820 činila cena 1. Acru 1,25$
Prodej státních pozemků:
rok            celková tržba v $
1816             2.567.273
1819           17.681.794
1820           28.088.916
1824-1830  12.000.000
 1832            3.115.576
1833             4.972.784
1834              6.099.981
1835            15.810.795
do 1.6.1836 13.500.000
Celkově se prodalo od r.1816 do r. 1820 při ceně 1,25 $/acre 1.564.990.521,42 ha půdy (1 acre=40,47 ha), což činí 15.649.905 km2.
Banka poskytovala spekulantům úvěr ve formě cenných papírů bez dodatkových jistot.
Spekulanti si nechali tyto cenné papíry státními úřady zabývajícími se prodejem státních pozemků proplatit. Cenné papíry byly zpětně uloženy jako státní depozita u Second Bank of the United States Takto docházelo k nárůstu cenných papírů, které nebyly ve své podstatě nic jiného, než dluhy. Množství emitovaných cenných papírů  a bankovek dosáhlo takového rozsahu, že se tyto staly běžným platidlem a přesáhly mnohonásobně objem depozit pevné měny. Za těchto okolností došlo k prudkému nárůstu ceny pozemků, kdy spekulanti prodávali půdu novým přistěhovalcům za dvoj- až trojnásobek původní ceny.
Celkový spekulativní obchod s pozemky představoval  pouze v roce 1819 rozsah o výměře 220.000 km2.(2)
Spekulativní bublina dosáhla takového rozsahu, že na počátku roku 1834 činil vlastní kapitál všech bank USA přibližně 200.000.000 $, zatím co celková částka dluhopisů a diskontovaných směnek činila 324.000.000 $. O míře inflace si lze udělat představu, jestliže USA měly v té době 18.000.000 obyvatel, přičemž bylo v oběhu 95.000.000 $ papírových peněz vč. směnek.
V r. 1837 činil vlastní kapitál zmíněné banky 251 mil.$, avšak objem cenných papírů vč. papírových peněz se zvýšil na  457 mil $. Velká část vlastního kapitálu byla ale kryta evropskými dluhopisy. Spekulativní vlna spolu s podvodnými praktikami  Second Bank of the United States musely nutně vézt ke všeobecné krizi. (1)
President A. Jackson zamítl ukládání daňových výnosů do zmíněné banky, neboť pokládal tuto za hlavního viníka všeobecné krize. Tím banka ztratila podstatnou část vlastních příjmů. Snaha vedení banky zvýšit vlastní příjmy vymáháním splátek  spolu s omezení úvěrových aktivit vedly ke ztrátě klientely. V r. 1836 vypršela její charta. Banka potom existovala dalších 5 let, než zanikla zcela.
Závěr
Celkově lze říci, že spekulace a prodej státní půdy byla gigantická privatizace státního majetku se stejným efektem, jako privatizace státního majetku po převratu 1989 v České Republice.
Rozdíl je pouze v tom, že „tržní“ chování svobodných občanů USA,  kteří uplatnili ústavou dané právo „usilovat o vlastní štěstí“ vyústilo nakonec v humanitární zločin.
Hrozný fakt je, že 24.dubna roku 1830 byl odhlasován zákon o přesídlení indiánů na západ od Mississippi, známý pod pojmem Indian Removal Act. Pod pohrůžkou, mnohdy za použití násilí byly přesídleny celé indiánské kmeny. Za pochodů smrti zahynuly deseti tisíce nevinných obětí včetně žen a dětí. Nepřímé následky redukce populace původního obyvatelstva se projevovaly až do 20. století.

(1)http://www.digitalis.uni-koeln.de/Wirth/wirth_index.html
(2)http://de.wikipedia.org/wiki/Second_Bank_of_the_United_States(3)http://de.wikipedia.org/wiki/Pfad_der_Tr%C3%A4nen