Pražská kavárna, sluníčkáři a spol.
Podle pravidla příklady táhnou vzniká podobná strana i v České republice pod názvem Alternativa pro Česko. Programové zaměření je stejné: nenávist k cizincům jiného vyznání, odmítání Evropské Unie až po referendum o výstupu z ní. Pročítá-li čtenář český internetový tisk, pak musí zjistit, že česká společnost je rozdělena na dva tábory. Ten jeden tvoří tzv. Pražská kavárna, ten druhý název nemá.
Podle úrovně chápání politické a ekonomické reality lze druhou stranu nazvat česká hospoda. Česká hospoda se vyznačuje nadáváním a odsuzováním snad všeho. Imigranti, vláda, pražská kavárna, hospodářský systém, v neposlední řadě EU, zkrátka všechno. Zatím co se pražská kavárna snaží o určitou míru humanity a tolerance, česká hospoda tyto pojmy obecně nezná. Proč dochází k masové migraci do EU je zcela očividně mimo obzor jejího chápání. Na místo toho, aby se diskutovalo o příčinách a spolu s tím o možnostech řešení, dští naše hospoda, její představitelé a samozvaní mluvčí nenávist, okořeněnou nacionalismem. Jestliže se muslimům vyčítá jiné náboženství spolu s fanatismem, nečiní naše hospoda nic jiného, jenže v opačném smyslu. Fakta, že do EU žene emigranty z jiných zemí válka, hlad a bída jejichž příčinou jsou neoliberální praktiky vedoucích průmyslových zemí, že žijeme sami na relativně vysoké životní úrovni na jejich úkor je již mimo obzor chápání české hospody. Na místo toho, aby EU a ostatní vyspělé země produktivně investovaly v rozvojových zemích, aby konečně přestaly vézt žabomyší války v zemích, které nejsou ochotny nechat si zničit vlastní hospodářství otevřením domácích trhů mezinárodnímu kapitálu, stavíme kolem EU plot pod heslem „hranica neje korzom“. To, že se vlastně zavíráme do jakéhosi „oploceného tábora“ vyvolených už nikoho nenapadá. Chce-li naše hospoda svobodu a suverenitu pro sebe, musí ji přiznat i jiným a nežít na jejich úkor. To znamená posilovat hospodářství a sociální úroveň jiných a jednat s nimi s respektem na stejné úrovni.
Podívejme se na další téma jejich nadávání a to jest EU. Prý chceme být suverénní, EU nám do ničeho mluvit nebude, rozhodovat budeme sami o sobě, dbajíce vlastního prospěchu. EU, jestli vůbec, musí být volným konglomerátem států, dbajících o vlastní prospěch. To prý je základem svobody a státní svrchovanosti. Čili státní egoismus pur: do naší české hospody nám nikdo mluvit nebude. Jenže co je dobré a výhodné pro jednoho, není ani zdaleka výhodné pro druhého. Možnost vzájemného vydírání a z toho plynoucích tahanic a nenávisti už tito lidé neberou v úvahu. Jak může taková EU úspěšně existovat, sevřená mezi stejnými jednolitými, akce schopnými,egoistickými režimy, dokonale vyzbrojenými, jako jsou USA, Rusko, nyní i Čína? Jakou svobodu v rozhodování vlády může mít Česká Republika, jejíchž počet obyvatel nedosahuje ani počtu obyvatel spolkového státu Nordrhein-Westfalen? Jakou svobodu může mít stát v rozvrácené EU, jehož hospodářství spočívá na mezinárodně operujícím kapitálu v poměrech globálního liberalismu? Vždyť českému vlastenci nyní nepatří zhola nic. Síla a tudíž suverenita se odvíjí ze silného hospodářství spočívajícím na domácím, t.j unijním kapitálu, ten zde prakticky neexistuje. Jenže žádné návrhy řešení, pouze nenávistná s nacionálním akcentem podbarvená propaganda.
Závěr.
Pražská kavárna se zabývá tolerancí a humanismem, česká hospoda jen primitivně nadává a utápí se v nacionalismu. Oběma chybí snaha po řešení. Protože s humanismem a tolerancí je spojen i humanismus sociální, lze v pražské kavárně snad jednoho dne najít i tyto snahy, pokud se dokáže vymanit z atlantického vlivu. To od české hospody nelze ani v náznaku očekávat, neboť tato nemá v sobě ani náznak politicko-hospodářské kreativity. Nadáváním se nic nespraví.
Přemysl Kroupa
Napsáno do šuplíku.
Tento článek byl napsán před dvěma léty, kdy tehdy USA zahájily hospodářskou válku, jako ochranu před zničujícími importy. Doba potvrdila, co napsáno níže.
Přemysl Kroupa
Vyslechněme obě strany.
Tato zásada je pevně zakotvena všude tam, kde lze jen v náznaku nalézt alespoň stopy základního smyslu pro spravedlnost s cílem neublížit nevinnému.
Přemysl Kroupa
Klaus- Konvičkův syndrom.
Český národ trpí nesamostatností a stupidním diktátem EU, který nebere zřetel na zájmy členských států. To se týká zejména problematiky imigrace z muslimských zemí.
Přemysl Kroupa
Budeme pracovat až do smrti?
Česká a s ní celá evropská populace stárne spolu s prognózami, že populace v aktivním věku neuživí stále rostoucí a déle žijící populaci lidí v důchodovém věku.
Přemysl Kroupa
Plechové kalhoty.
"Soudruhu Josefe Visarionoviči, jsou zde opět ti tři Němci“.“Jací Němci, žádné jsem nepozval“ „No přece soudruzi Gottwald, Vierlinger a Neumann.“ „Hlupáku! To jsou soudruzi z Československa.
Přemysl Kroupa
Jak dál po rozpadu EU
Pan Vít Klíma rozvinul v Literárních Novinách fantazii na téma, jak dál po rozpadu EU(1). Je až zarážející, jak se tyto noviny mění v šovinisticky laděný plátek.
Přemysl Kroupa
Když Kalifornie přestala zářit zlatem, praskla tam spekulativní bublina.
Četl jsem se zájmem článek pana profesora Z. Revendy(1). Zajisté bude zajímavé přidat několik faktů za účelem hlubšího pochopení fungování soukromého kapitálu.
Přemysl Kroupa
Otevřený dopis panu Radimu Valenčíkovi(1)
Vážený pane Valenčíku, četl jsem Váš níže uvedený článek. Při čtení Vašeho článku lze nabýt dojem, že každý utečenec, přicházející do EU je něco jako obtížný hmyz.
Přemysl Kroupa
Proč nefunguje eurozóna
Potřeboval jsem koupit závitovou tyč. Doma se dívám na štítek a ejhle: Made in China. Popadl mně vztek. Jak funguje hospodářství v EU, když musíme dovážet i tak výrobně primitivní zboží?
Přemysl Kroupa
Otevřený dopis paní Vojtekové.
Vážená paní Vojteková, mohu Vás ujistit, že žádná občanská válka v Německu nehrozí. (1)Pár intelektuálně zaostalých sice demonstrují, občas něco zapálí ale to není ani zdaleka žádná předzvěst občanské války.
Přemysl Kroupa
Teď už máme, co jsme chtěli. Chtěli?
Když se pan Klaus demonstrativně drápal u příležitosti vstupu do EU na horu Blaník a tím demonstroval svůj žal nad ztrátou české samostatnosti, jistě mu uniklo, že to byl právě on spolu s dalšími,
Přemysl Kroupa
Jak český Honza o všechno přišel.
Československá federace stála na sklonku komunistického režimu před celkovým bankrotem. Záchranu přinesl přechod k liberálnímu hospodářskému systému. Jako všeobecně platné mínění platí přesvědčení že stát neumí hospodařit a proto musí veškeré podnikatelské aktivity přenechat soukromému podnikatelskému sektoru.
Přemysl Kroupa
Podnikatelské praktiky dělnické třídy.
Všeobecně se ví, že podniky v majetku státu pracovaly zcela neefektivně a že tomu odpovídal i neutěšený stav celého hospodářství. Je tomu opravdu tak?
Přemysl Kroupa
Jak za socialismu vykořisťovala dělnická třída sama sebe.
Prý spočívá princip kapitalistické výroby na vykořisťování člověka člověkem, za socialismu je tomu údajně naopak.
Přemysl Kroupa
Všem, kteří v řízené ekonomice vidí rudého ďábla.
Tvrzení, že stát neumí hospodařit patří do kategorie primitivní propagandy a nemá s realitou nic společného. Ať je kapitál ve vlastnictví státu, či v soukromých rukou, počíná si majitel kapitálu zcela stejně.
Přemysl Kroupa
Jak pan Varoufakis sypal v Bruselu perly.
Když řecký ministr financí nabídl Bruselu splácení řeckého dluhu v závislosti na investicích a růstu ekonomie Řecka, byl tento návrh ze strany EU rozhodně odmítnut.
Přemysl Kroupa
Investice, jejich postavení ve společnosti díl I
Investice není v podstatě nic jiného, než proud peněz. Investor vynakládá peníze (kapitál) za účelem jejich rozmnožení ve formě zisku, který přechází do jeho majetku. Tento zisk buď použije k rozmnožení investičního kapitálu, nebo jej použije pro vlastní potřebu.
Přemysl Kroupa
Neviditelná ruka trhu.
Jednou z nejcitovanějších pasáží základu klasické ekonomie, vydané Adamem Smithem v roce 1776 pod názvem Blahobyt národů je tak zvaná neviditelná ruka:
Přemysl Kroupa
Je postavení Romů izolovaným celospolečenským problémem?
Na portálu iDNES.cz byl uveřejněn článek , v němž Český helsinský výbor informuje ve své správě o stavu lidských práv v Česku za rok 2012.(1) Správa se zabývá katastrofálním postavením Romů v ČR a poukazuje na sílící odpor obyvatelstva vůči této etnické skupině.
Přemysl Kroupa
Žijeme nad poměry
Žijeme nad poměry, nejsme konkurence schopni, vnitřní dluh eurozóny, stejně tak vnitrostátní dluhy ostatních států nebezpečně rostou. Dluhová krize bank v jižní Evropě přivedla na okraj státního bankrotu Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko, nyní i Kypr. Itálie na tom není mnohem lépe.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 127
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1279x
Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající.
To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.