Jakého ptáka má ODS ve znaku.

Když jsem položil tuto otázku mým přátelům a známým, dostal jsem překvapivě mnoho odpovědí. Jedni považují ono stvoření za sociálního predátora, jíní zase za slepici modrého peří, snášející jejím majitelům zlatá vejce. Zlovolné tvrzení, že se jedná o Dronteho Mauricijského odmítám jako zlou pomluvu. Dronte vypadá zcela jinak a navíc je nelétavý. Protože jsem se přesné a jednoznačné odpovědi nedočkal, začal jsem pátrat sám. Jako podklad jsem si našel internetovou stránku ODS a tam vyhledal její program.

Jako ekonoma mně zaujala kapitola pod názvem Plus pro ekonomiku a podnikání.
http://archiv.ods.cz/volby/weby/2006/program.php

Nižší a spravedlivé daně ve výši 15 procent a snížení DPH z 19 na 15 procent spolu se
zrušením daně darovací, dědické, z převodu nemovitostí a z kapitálových příjmů a z úroků
jsou prostým nesmyslem. Nesmyslem z toho důvodu, že strana ODS chce do 7 let dosáhnout
vyrovnaných veřejných rozpočtů a pokouší se voličům namluvit, že snížení daní bude pro ně a stát výhodný.
Jako důkaz lze použít jednoduchý příklad z kupeckých počtů, které bravurně ovládá každý kramář. Sazby daní jsou vzaty pouze jako příklad. Účelem je znázornit toky peněz v hospodářství a reakce podnikatelů na tyto změny. Daňová sazba ve výši 21%
byla převzata z http://www.podnikatel.cz/firma/dane/special-reforma-pd-pravnicke-osoby
Pro bližší srozumitelnost byl termín daň z příjmu právnické osoby nahrazen termínem
daň ze zisku, což je v podstatě to samé.
Pro přehlednost se výpočet se vztahuje na jeden výrobek. Čtenář si může udělat realistický přehled, jestliže výsledky vynásobí určitým množstvím za určité období, např. 100 ks/měsíc.
Příklad:
Podnik vyrábí produkt v ceně 1000 Kč a ten udá na domácím trhu a dosahuje zisk ve
výši 20%.
Při 19 % DPH činí příjem státu 1000*0,19=190 Kč
Cena vč. DPH: 1000+190=1190 Kč
Daň ze zisku 21%: příjem státu 1000*0,2*0,21=42 Kč
Přijmy státu z daní 190+42= 232 Kč
Zisk podnikatele před zdaněním:1000*0,2=200 Kč
Zisk podnikatele po zdanění:200-42= 158 Kč

Po reformě za stejných podmínek:
Podnikatel jednoduše zahrne rozdíl v DPH do ceny výrobků.
1000*1,04=1040 Kč Protože ale nedojde ke změně nákladů, zůstává 20% podíl zisku ve
výši 200 Kč nezměněn.
Při 15 % DPH činí příjem státu 1040*0,15=156 Kč
Cena vč. DPH: 1040+156=1196 Kč.
Zvýšení ceny o 6 Kč spotřebitel ani nepozná protože mu vzroste kupní síla vlivem nižšího zdanění.
Podnikatel docílí zisk 1000*0,2+40=240 Kč.
Podnikatel uhradí daň ze zisku ve výši: 240*0,15=36 Kč
Po zdanění mu zbude zisk 240-36=204 Kč
Příjmy státu z daní: 156+36=192 Kč
Příjem státního rozpočtu činí oproti reformě 192/232*100=82,76%, původního příjmu.
pokles činí 100-82,76=17,24% .
Nárůst zisku podnikatele ale činí :204-158=46 Kč
Zvýšení zisku po zdanění oproti reformě:46 /158*100=29,11%

„Zrušení nespravedlivých daní" motivuje podnikatele investovat do nemovitostí a ty pak darovat příbuzným (Darovací a dědická daň odpadá) tyto investice maji velmi nízkou likviditu a jsou jako kapitálová rezerva naprosto nevhodné.
Podnikatel takto „ulije" peníze na horší časy.
Jako výhodné se pro podnikatele jeví osvobození od daní z kapitálových příjmů a úroků:
Jestliže náš podnikatel investuje oněch 204 Kč po zdanění do investičních fondů na 5%
zvýší se majetek podnikatele na 214,20 Kč. Některé fondy nabízejí zúročení 10 i více procent.
Podnikatel dá zcela určitě přednost investování do fondů, neboť zpětné investování zisků do vlastní výroby je rizikové:
Protože vklady do investičních fondů jsou v globalizované ekonomice mezinárodní,
putují tyto prostředky do zemí s nízkou mzdovou úrovní. ODS takto podporuje únik kapitálu ze země a zároveň se stará o vytvoření pracovních příležitostí v zahraničí, nikoliv však na domácím pracovním trhu.
Dalším problémem je přerozdělení zisku v rámci dělby práce. Vyšší zisky jedněch podnikatelů a to především těch středních a malých budou příčinou tlaku na ceny ze strany jejich velkých odběratelů. S tímto jevem je možno se setkat v praxi na každém kroku.
Takto dojde formou snižování odbytových cen dodavatelům ze strany jejich velkoodběratelů k odčerpání jejich zisků, takže po ustálení cen budou ti malí a střední podnikatelé na tom stejně, nebo hůře jak předtím. O to se stará volná, neregulovaná tvorba cen. Snaha po dosahování alespoň konstantních zisků povede zákonitě k tlaku na mzdy.
Protože se na spotřebním trhu objeví více peněz, v našem případě 190-156=36 Kč plus vyšší zisky podnikatelů použité na spotřebu plus snížená daň ze mzdy, dojde zcela zákonitě ke zvýšení cen, neboť cenový objem nabídky a poptávky musí být dlouhodobě stejný.
Z hlediska strategie podnikatele zvýšit zisk stojí tento před dvěma možnostmi:
1) vzhledem ke zvýšené kupní síle obyvatelstva zintenzivní výrobu a dosáhne zvýšení zisku
zrychlením obratu. Příklad: Více peněz na trhu umožní podnikateli zvýšit výrobu za stejné časové období z původních 1000 kusů na 1010 kusů/měsíc, tj. o 10 kusů více a nezvýšit cenu: 10*1000*0,2=2000 Kc. Zvýšení výrobní kapacity je spojeno s růstem nákladů. (Pořízení dalších strojů, zvýšení správní režie a pod.)
Výsledný nárůst zisku je potom nutno snížit o tyto náklady, například 10*1000*0,2-0,05=1500 Kč.
2) Podnikatel zvýší jednoduše cenu a nezvýší výrobu: 2000/1000=2,00 Kč.
Zvýšením ceny z původních 1000 Kč na 1002 Kč docílí stejného efektu bez zvyšování
výroby.
V tomto případě se podnikatel nerozhodne ani pro investice, ani pro zvýšení počtu zaměstnanců. Zvýší jednoduše cenu a dosáhne tak vyššího zisku, aniž by hnul prstem,
což se považuje za šikovnost a podnikavost našeho podnikatele.
Ten potom může takto navýšeným ziskem podpořit sponzorským darem stranu, která mu
vytvořila touto reformou tak příznivé podnikatelské prostředí.
Takto se vytvoří situace, kdy ceny porostou a mzdy budou stagnovat, nebo klesat alespoň v jejich reálné hodnotě, takže ti, kteří žijí ze mzdy na tom budou po reformně minimálně stejně špatně, jak před reformou, ne-li hůře.(Inflace z důvodu přebytku peněz na trhu.)
Zaměstnanci budou mít sice vyšší příjmy, ale také vyšší výdaje. Protože na trhu existují ceny, které nepodléhají tržním mechanizmům ( vodné, stočné, nájem, el. energie, teplo) dojde takto při neregulovaných cenách k jejich neúměrnému zvýšení, takže lze očekávat pokles reálných mezd při stabilním počtu nezaměstnaných.

Celý systém zdanění, jak jej propaguje ODS je celkově kontraproduktivní. Na jedné straně dojde ke koncentraci majetku, na druhé k jeho poklesu. Takže ti bohatí budou bohatší, ti chudí chudší, nejvíce však zchudne stát. Protože chce ODS docílit vyrovnaný státní rozpočet, musí zákonitě snížit státní výdaje. Protože stát musí investovat neproduktivně do vytvoření optimálního podnikatelského prostředí, musí své výdaje krátit v oblasti sociální. Protože však nárůst cen, jak popsáno výše znamená zatížení rodinných rozpočtů, bude krácení sociálních výdajů znamenat další finanční zatížení obyvatelstva.

Pokusy dosáhnout vyrovnaného státního rozpočtu je, jak ukazuje náš zjednodušený příklad
zcela iluzorní. Pokusy zrušit daně z kapitálových příjmů a z úroků by navíc udělaly z České republiky daňovou oázu, což by vedlo k jejímu zařazení na černou listinu, jak je tomu u Liechtensteinska, Monaka, či Švýcarska. To nebude žádná vláda České republiky riskovat.
Jestliže chce ODS docílit vyrovnaný státní rozpočet, pak by musela odložit ideologické brýle, zestátnit průmysl a zavést plánovité hospodářství . Archiv ministerstva vnitra
České republiky obsahuje všechny zákony o státním rozpočtu z doby normalizace.
Všechny jsou při stoupajících výdajích naprosto vyrovnané. Ti, kteří všude vidí komunistického ďábla namítnou, že za stavu vyrovnaného státního rozpočtu panovala
katastrofální životní úroveň obyvatelstva. Příjmy komunistického státu tvořily mimo jiné hlavně příjmy z daní ze zisku státních podniku. Těchto, nebo jejich části se však ODS programově navíc vzdává. Komunisté úzkostlivě dbali na těsnou provázanost podnikových tržeb, mezd a cen, což ODS rozhodně odmítá, neboť trvá z ideologických důvodů na tržních mechanizmech.
Jestliže ODS tvrdí, že hospodaření komunistů za stavu vyrovnaného státního rozpočtu
bylo příčinou nízké životní úrovně obyvatelstva, pak vyvstává oprávněný dojem, že ODS se buď chystá zavedením vyrovnaného státního rozpočtu znovu zavézt stejny stav, jak ho známe z dob normalizace, nebo prostě lže, že komunisté hospodařili neefektivně.

K závěru jsem nedošel. Jedno je ale jisté. Modrý pták jako sova rozhodně nevypadá. Ta se totiž obvykle zobrazuje jako symbol moudrosti, o níž v programu ODS nemůže být ani řeč.