Otcové komunismu, díl I.

Sledujeme-li kauzalitu vzniku komunismu do minulosti, pak dojdeme zcela nevyhnutelně k Adamu Smithovi a jeho pokračovatelům, tvůrcům klasické ekonomie.Dějiny nejsou v podstatě nic jiného, než zřetězení příčin a následků, kdy následek je reakcí na příčinu a tento je zároveň příčinou dalšího následku.

Období průmyslové revoluce vycházelo z obecného přesvědčení, že základ tvorby
bohatství spočívá na svobodné aktivitě jednotlivce, který jedná pouze a výlučně ve
vlastním zájmu. Filozofové a ekonomové tehdejší doby došli tudíž k přesvědčení,
že prosazování vlastního zájmu každého člena společnosti vede automaticky k blahobytu
celé společnosti. Existence pauperismu, jeho neobyčejné rozšíření spolu s negativními
jevy volné hospodářské soutěže však nepotvrdily tento předpoklad.
Filosofové a ekonomové tehdejší doby vysvětlili tento problém tím, že vnesli do těchto
teorií princip volné soutěže z pohledu darwinismu. Darwinova evoluční teorie vysvětluje
existenci živočišných druhů na základě přirozeného výběru. 
Primitivní (rozuměj jednoduchá) aplikace této teorie do ekonomie vyústila v tvrzení,
že pouze silný, výkonný, přizpůsobivý jedinec přežije. Ostatní jsou společensky buď
zcela vyřazeni, a jsou odsouzeni k zániku, nebo přežívají jako společensky a ekonomicky
 obtížná skupina. Klasická ekonomie byla takto obohacena o sociální darwinismus
a eugeniku.
Jako zakladatel klasické ekonomie je v odborné literatuře uváděn anglický
filozof A. Smith(1723-1790).Jeho pokračovatelé byli T. R. Malthus,(1766-1834),
D. Ricardo(1772-1823), J. S. Mill (1806-1873) a J. B. Say(1767-1832)

Tento údaj je ovšem nepřesný.

Základy klasické ekonomie leží u francouzských osvícenců v období merkantilismu.
Výraznou postavou byl hrabě Mirabeau. Ten organizoval ve svém paláci pravidelné
schůzky známých fysiokratů, jako byli Quesnay, Turgot a další.  Od roku 1764 se
pravidelně zúčastňoval tehdejších setkání i Adam Smith. Své dílo Blahobyt národů
začal psát již za svého pobytu ve Francii, údajně z dlouhé chvíle, neboť mu francouzština
moc „nešla“. Z historických faktů vyplývá, že A. Smith navázal na ideje těch fyziokratů,
kteří byli nejen zastánci volného obchodu, ale i absolutní svobody jednotlivce.

Takže svobodu jednotlivce spolu s přesvědčením o správnosti volného obchodu
a škodlivosti státních zásahů do ekonomiky čerpali protagonisté klasické ekonomie prostřednictvím A. Smithe právě od francouzských osvícenců. Důkaz tohoto tvrzení
lze najít v díle sepsaném J. Mauvillonem* kde uvádí:
„Jediný správný a užitečný prostředek jak povzbuzovat manufaktury spočívá
v neomezené svobodě  tyto zakládat ve všech časech a místech...Každý člověk, který
míní, že ovládá řemeslo, musí mít mít možnost ujat se díla a to na tom místě, ve kterém
vidí pro sebe největší prospěch...

Svoboda jednotlivce: „Ale tato svoboda předpokládá i jiné svobody, nýbrž neexistuje ani
 úplná a trvalá veřejná, ani soukromá svoboda bez ohledu o jakou se jedná , jestliže se
lidem nepřiznají všechna přirozená práva bez jakýchkoliv omezení.“

Volný obchod:  „nechte podnikateli zařídit nákup a prodej v jeho manufaktuře jak on sám
nejlépe rozumí. Potom ho netlačí ani jeho dovoz ani jeho vývoz. Nestarejte se o to, kde
obstará suruviny, kam prodá vlastní práci: jak chcete jinak docílit aby se dostal nahoru?
Chcete znát jeho vlastní užitek lépe jak on sám? Říkám vám ještě jednou, umožněte pouze
neomezený svobodný obchod a budete mít vzkvétající továrny. V opačném případě budete
mít také továrny, protože člověk přece jenom potřebuje vyrobené předměty, ale ty budou
drahé a špatné a budou stát na nejistých nohou.

To jsou přesně ty samé argumenty, které lze nalézt i v díle A. Smithe Blahobyt národů,
který uveřejnil v r. 1776.

Představa absolutní svobody, včetně svobody podnikání byla tudíž naivní reakcí na
extrémní společenské a politické poměry Francie v období merkantilismu, jak jsou
naznačeny v článku Lesk a bída kapitálu, díl II. Tento článek ukazuje katastrofální
hospodářské poměry, které byly způsobeny společenskou arogancí šlechty a nezájmem
státu o vlastní hospodářský rozkvět. Ona neviditelná ruka výlučné preference vlastního
prospěchu jak ji formuloval A. Smith, uvrhla Francii do krvavé buržoazní revoluce
a přivedla její elitu pod gilotinu.

*Von der Preußischen Monarchie unter Friedrich dem Großen.Abgefasst unter der Leitung der Grafen von Mirabeau…von J. Mauvillon, Leipzig 1793

(O pruské monarchii za Bedřicha Velikého. koncipováno pod vedením hraběte Mirabeaua..
 J. Mauvillon Lipsko 1793)