Proč nefunguje eurozóna

Potřeboval jsem koupit závitovou tyč. Doma se dívám na štítek a ejhle: Made in China. Popadl mně vztek. Jak funguje hospodářství v EU, když musíme dovážet i tak výrobně primitivní zboží?

Už i ECB musela přiznat, že eurozóna nefunguje tak, jak si její protagonisté původně představovali. Hospodářství měřená HDP se v čase nesbližují. Rozdíly mezi severem a jihem, zejména v případě Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska se nejen že nesnižují, ale od roku 1999 je patrný mírný rozdílový nárůst.(1)

Studie vidí příčinu v nedostatečné státní správě, korupci, politickém klientelismu a v neposlední řadě v mizerně fungujícím daňovém systému. Hlavní příčinou je tudíž neschopnost vlád harmonizovat státní správu a instituce po vzoru ostatních států eurozóny. Čili neoliberální systém svobody pohybu kapitálu, podnikání a slabý stát zajišťující pokud možno neregulované podnikatelské prostředí žalostně zklamal. Tudíž všude tam, kde státní správa je slabá, politický klientelismus naopak velmi silný- tudíž panuje ideální podnikatelské prostředí. Katastrofální situace na jihu eurozóny vedla v poslední době k úvahám o harmonizaci daňových sazeb spolu s cílenou investiční iniciativou EU a o další centralizaci eurozóny EU. Praktické zkušenosti zcela jasně ukazují na nutnost posílení efektivnosti státní správy nejen na úrovni EU ale i v jejich jednotlivých zemích. Tento krok je sice vysoce efektivní ale jen těžko uskutečnitelný pro lokální zájmy v členských zemí.

Naproti tomu je myšlenka cíleného investování s cílem posílit produktivní sektor hospodářsky slabých států EU nejen realistická, ale i značně efektivní. Je všeobecně známo, že hospodářský růst lze docílit pouze podporou investiční činnosti. Investiční záměr evropské komise „Invest in Europe“ se zakládá na představě, že EU poskytne z celkové sumy asi 300 miliard EU část ze svých prostředků, zbytek bude plynout z privátních investičních fondů. Na místo planých diskuzí , které probíhají v tisku bude zajisté užitečnější malý model funkce národního hospodářství. Úloha řeší změny konečné spotřeby při zvýšení celkové produkce. Tudíž nárůst výroby a tím i HDP. Pro přehlednost byla vybrána tři odvětví.

Jako výchozí matice slouží S1

Postup výpočtu: Matice vstupu A =X/S1

EU zvýší celkovou výrobu pomocí cílených investic do strojírenství, ze 100 na 120, přičemž ostatní odvětví zůstanou beze změny s tím že budou následovat kapitálové investice ze soukromého sektoru.

Můžeme tak vypočítat konečnou spotřebu ze vztahu Y=(E-A) x X (E je jednotková matice)

Rozdílová matice S1-S1.1 udává pokles konečné spotřeby v případě odvětví chemie a elektroniky .Z uvedeného vyplývá, že trh v obou případech je nenasycený, to jest vzniká nepokrytá poptávka, která může být pokryta formou privátních investic do obou odvětví .

Dejme tom, že příliv kapitálu ze soukromého sektoru iniciovaný státním zásahem EU do hospodářství zvýší celkovou produkci, jak ukazuje následující vektor:

Pozitivní vývoj ukazuje následující přehled:

Výsledné matice ukazují na růst konečné spotřeby o 10, 7,11. Ve svých důsledcích to znamená nárůst HDP, růst zaměstnanosti, mezd, příjmu státního rozpočtu a nárůst celkové sociální úrovně dané ekonomiky.

Závěr:

Již velmi zjednodušený model funkce nár. hospodářství, jak jej navrhl Leontief(3) zcela jasně ukazuje pozitivní možnosti cílených investičních zásahů do ekonomik jednotlivých států EU, jak jej předpokládá evropská komise. Základním problémem zůstává volný pohyb kapitálu. Velmi snadno se totiž může stát, že náš ziskuchtivý kapitalista bude na místo v EU investovat v zemi s nízkou mzdou spolu s nízkou daňovou sazbu a vyplní takto zvýšenou poptávku v oblasti konečné spotřeby levným importem. (Moje závitová tyč). Takto se výrazně sníží konečná efektivnost cílené investice. Konečným řešením jsou státní podílové investice spolu s omezením úniku produktivního kapitálu z EU jako takové.

Poznámka na závěr: V období reálného socialismu bylo slyšet nářky nad skutečností, že existuje výroba pro výrobu a konečná spotřeba není dostatečně kryta. (Nedostatkové zboží.)Výše uvedené modely jasně ukazují, že při přísně vyrovnaném státním rozpočtu za podmínek studené války a s ní spojeného embarga západních států nebyla jiná možnost růstu národního hospodářství, neboť chyběl příliv kapitálu, jak tomu bylo po válce v západní Evropě.. Rozdělit prostředky na investice do všech odvětví by znamenalo rozmělnit omezené investiční prostředky prakticky na nulu. Takže báchorkám o neefektivnosti státního hospodářství mohou nyní věřit toliko liberálně orientovaní absolventi zvláštních škol.

(1)http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/07/29/ezb-raeumt-ein-euro-zone-funktioniert-nicht-wie-geplant/

1. http://www.wiwo.de/politik/europa/eu-investitionspaket-europaeische-mogelpackung/11025790.html
2. https://de.wikipedia.org/wiki/Wassily_Leontief