Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak pan Varoufakis sypal v Bruselu perly.

21. 03. 2015 8:42:47
Když řecký ministr financí nabídl Bruselu splácení řeckého dluhu v závislosti na investicích a růstu ekonomie Řecka, byl tento návrh ze strany EU rozhodně odmítnut.

Mluvčí komise pro finance a hospodářství EU komentoval jednání ve smyslu, že pan Varoufakis je profesor a jeho dlouhé přednášky o Keynesinanismu a neokeynesianismu jsou nesrozumitelné a že se jedná o řešení praktických a ne teoretických problémů. Jinak řečeno, ti pánové nerozuměli o čem je řeč. Pan Varoufakis se musel cítit asi tak, jak můj profesor češtiny za mých mladých let. S oblibou nám recitoval verše českých básníků, což u nás vyvolalo očividný nezájem. Vždy to skončilo bouchnutím pěstí do stolu a zvoláním „Sypat sviním perly“, či „Jak nemůže vepř pohlédnout ke hvězdám, tak vy nemůžete vychutnat krásu těchto veršů“. Jenže tehdy jsme byli v pubertě , zajímaly nás holky, pivo , big beat, a my měli z toho srandu.

Ale nyní se jedná o hospodářsky ztroskotanou loď Řecko s katastrofálními sociálními důsledky. Tupé prosazování úsporných opatření ze strany EU je zcela očividně kontraproduktivní. To ukazuje nejen Řecko samotné ale i hospodářská situace celého jihu EU. Jestliže je Řecká ekonomika sražena až na úroveň směny zboží za zboží a navíc nucena prodat soukromým investorům vše, co může státu přinést zisky, pak bude tato země transformována na pracovní agenturu, pronajímající vlastní občany zahraničnímu kapitálu. Masová emigrace vzdělaného obyvatelstva také nedává předpoklad přílivu zahraničního kapitálu do země.

Jeho myšlenka cílených investic do hospodářství za účelem pozvednutí jeho hospodářské a sociální úrovně není vůbec nová. Tyto snahy lze nalézt již během 18. století jako základní produkt osvícenství. Ve střední Evropě to byl Bedřich Veliký, stejně tak i Habsburkové.
Jejich cílená investiční politika postavila střední Evropu na její průmyslový základ, který se dále vyvíjel až do dnešní doby. Již na počátku 18.století, daleko před A. Smithem měly vlády osvícenského charakteru velmi konkrétní představy jak pozvednout blahobyt národů.
Velmi podrobný pohled do struktury investic Pruska lze nalézt v knize svobodného pána von Harzberg z r. 1876 (1). „Základem stability a bohatství národa spočívá ve výkonném zemědělství, lidnatosti, národním průmyslu, obchodní bilanci, přednostech, které vedou ke stabilitě vlády.“(str.4).
Dále autor pokračuje:“ Opravdová síla národa spočívá v jeho přiměřené lidnatosti, v lidu, který je veden moudrou vládou, cítí se být bezpečným, je schopen zajistit vlastní obživu, a může dosáhnout co nejvyšší úroveň blahobytu.“
Jaký důraz kladla vláda Bedřicha Velikého na rozvoj průmyslu ukazuje následující citát: „Některá odvětví již dosáhla vysoké dokonalosti, jako jsou výroba sukna, plátna, hedvábí a porcelánu, jiné jsou ještě prostřední kvality, ale postupně dosáhnou vysoké dokonalosti, pokud jim bude nadále zachována pozornost a péče, které se jí dostává díky tak ochotné vlády. Již dnes jsou všechny pruské státy zásobovány z vlastní výroby“.(str 17)
Celkový objem výroby v r 1785 dosáhl 30 250 000 říšských tolarů, přičemž v průmyslové výrobě bylo tehdy zaměstnáno 165 000 lidí. Autor uvádí že Prusko mělo již tehdy velmi vysoký obrat v zahraničním obchodě. A to v celé Evropě, Ameriku, Indii a Čínu nevyjímaje.
V závěru autor uvádí přehled výdajů a darů panovníka za rok 1785:
Celkově se jedná o rozsáhlé investice jak do infrastruktury, zdravotnictví, sociální podpory, tak i přímé investice do výroby.
Zde výtah:
sociální výdaje:
Nemocnice Charité (existuje dodnes) 230 000 tolarů
Palivo pro chudé 20 000
Zřízení krámů a příbytků
pro 650 chudých vč. Škol 122 000
Osivo v důsledku. Neúrody: 19 000
Školy a nemocnice 35 500

Výrobní investice:
Zúrodnění půdy 200 000
Morušové plantáže a pěstírny
bource morušového: 22 000
Drobné podnikání 9 021
Investice do manufaktur a továren 117 200
-----------------------------------------------------------------------------
celkem 1 902 000
mimo to ještě mimořádné dotace ve výši 1 901 700.
odstranění povodňových škod 1 000 000

O štědré podpoře soukromých podnikatelských záměrů svědčí dochovaná dispozice Bedřicha Velikého na okraji žádosti francouzského výrobce punčoch, který již vlastnil 9 stavů a požadoval příspěvek 2000 tolarů:
„Musí písemně doložit,co mu již bylo slíbeno. Devět stavů je klukovina, jestli chce pořídit více, lze mu dát zálohu, ale musí se vědět, jestli je to slušný podnikatel, nebo nenasytný gauner“( str. 39)(2)

Vysoké sumy, které vynakládal na podporu hospodářského rozvoje čerpal převážně z daňových výnosů. Protože byly finanční prostředky vynakládány ve prospěch středních a chudých vrstev obyvatelstva, reformoval daňový systém tak, že bohaté vrstvy obyvatelstva byly více zatíženy:

Matschoss Friedrich der Große als Beförderer des Gewerbefließes „V prvé řadě ho zaměstnávaly také sociální úvahy: chtěl bohaté více zatížit, aby odlehčil chudým“(str18)(4)

Z uvedeného vyplývá, že se jednalo o dlouhodobé, cíleně řízené hospodářství v kombinaci se soukromým kapitálem, kdy vláda cíleně investovala do odvětví s cílem dosažení harmonického rozvoje hospodářství jako celku.

Je všeobecně známo, že stejně si počínala Marie Terezie a později její syn Josef II. Zejména díky promyšlené investiční politice Františka Lotrinského, manžela Marie Terezie došlo k prudkému průmyslovému rozmachu Habsburské monarchie. Jak intenzivně se Habsburkové snažili o hospodářský vzestup se nalézt v knize
Karel Příbram Geschichte der Österreichischen Gewerbepolitik von 1740-1860.(3)
„ Stejně jak se zdá, se také císař František, Bedřichem Velikým ironicky označovaný za „největšího továrníka“ pilně podílel na zakládání průmyslových podniků. (str.75)

Majitelé továren a manufaktur byli v jejich podnikatelské činnosti státem motivováni různými privilegiemi:
„Jako pravidlo platilo, že privilegia udělená továrnám neobsahovala privilegia výlučné výroby, ale zaručovala jejím majitelům vedle celních a daňových zvýhodnění také i osvobození od vojenské povinnosti včetně jejich zaměstnanců, ale především osvobození ode všech cechovních omezení a v právu zaměstnávat jakýkoliv počet dělníků“. Str(75) Podniky, které měly pro monarchii celostátní význam, a nebyly kapitálově dostatečně silné byly zestátněny. (tamtéž)

Zde malá poznámka: Privilegium výlučné výroby existuje dnes masově v rámci volného obchodu a volné soutěže ve formě patentních a autorských práv.

Závěr.

Historické zkušenosti zcela jasně ukazují, že státem řízená ekonomika, zejména promyšlená investiční politika vlád jak v nevýrobní, tak i, a to hlavně ve výrobní oblasti je vysoce efektivní a dokáže ve velmi krátkém čase pozvednout státy zemědělského charakteru na úroveň vyspělých průmyslových ekonomik. Celá střední Evropa tudíž vděčí za její dnešní charakter průmyslově vyspělých zemí vládám, které prováděly svou hospodářskou politiku v zájmu vlastních zemí. Vládám, které viděly v řízeném růstu hospodářství a zlepšování sociální úrovně hlavní státní zájem. Byla to vláda skutečně osvícených lidí, kteří ovládali kapitál ve prospěch národa na rozdíl od dnešních, neosvícených, které zanechaly vlastní zemi cizímu kapitálu a současně se snaží uměle držet sociální úroveň na co nejnižším stupni jako předpoklad stabilizace či přílivu cizího kapitálu do země.

Je nepřehlédnutelné, že vládou regulovaný soukromý kapitál tím, že investoval ve vlastní zemi, napomáhal nemalou měrou ke zvyšování blahobytu národa.
V rámci globalizované ekonomiky založené na volném pohybu kapitálu již tomu tak není. Soukromý velkokapitál tím ale ztratil oprávněnost vlastní existence.

Je zcela nepochopitelné, jestliže EU nutí řeckou vládu prodat, čili privatizovat to poslední, co může nějak ve formě zisku přispět do státního rozpočtu. Totéž platí i v případě neoliberálně orientovaných vlád jednotlivých zemí EU. Taková to politika nemůže nikdy vézt k hospodářskému a sociálnímu rozvoji země. Takové to státy zůstanou dlouhodobě chudé a hospodářsky slabé.

  1. Über den waren Reichtum der Staaten das Gleichgewicht des H andels und der Macht. ( O pravém bohatství států, rovnováze obchodu a moci http://books.google.de/books?id=HyY_AAAAcAAJ&pg=PP5#v=onepage&q&f=false

  2. Friedrich II. Wonach er sich zu richten hat.(Čím se má řídit) ISBN

  3. Karel Pribram Geschichte der Österreichischen Gewerbepolitik von 1740-1860 http://www.digitalis.uni-koeln.de/Pribram/pribram_index.html

  4. http://www.digitalis.uni-koeln.de/Matschossf/matschossf_index.html

Autor: Přemysl Jan Kroupa | sobota 21.3.2015 8:42 | karma článku: 13.88 | přečteno: 678x


Další články blogera

Přemysl Jan Kroupa

Vyslechněme obě strany.

Tato zásada je pevně zakotvena všude tam, kde lze jen v náznaku nalézt alespoň stopy základního smyslu pro spravedlnost s cílem neublížit nevinnému.

19.11.2016 v 8:07 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 409 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Klaus- Konvičkův syndrom.

Český národ trpí nesamostatností a stupidním diktátem EU, který nebere zřetel na zájmy členských států. To se týká zejména problematiky imigrace z muslimských zemí.

4.6.2016 v 7:58 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 837 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Pražská kavárna, sluníčkáři a spol.

Ve Spolkové Republice Německo vznikla nová politická strana pod názvem AfD. Jejím hlavním tématem je ostré odmítnutí přílivu migrantů do spolkové republiky.

14.5.2016 v 8:00 | Karma článku: 14.78 | Přečteno: 1505 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Budeme pracovat až do smrti?

Česká a s ní celá evropská populace stárne spolu s prognózami, že populace v aktivním věku neuživí stále rostoucí a déle žijící populaci lidí v důchodovém věku.

2.4.2016 v 7:59 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 625 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Vrba

Hlavně u toho třídění odpadu, tak nějak nezblbnout.

A stát se to může lehce. Stačí k tomu třeba jakýsi informační letáček ve schránce. Jako zrovna nedávno. To si tak přijdu domů, u stolu sedí Columbová, na stole vytažené prapodivné tiskoviny ...... a podivný lístek.

23.2.2018 v 16:55 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 624 | Diskuse

Libuse Palkova

Proč nám Česká televize lže?

Včera byl na Čtv 2 zajímavý dokument s názvem Intolerance, který poukazoval na to, že ženy samoživitelky to u nás vůbec nemají lehké. A nejen ony, ale ženy všeobecně-od nižších platů a důchodů až po horší pozici na trhu práce.

23.2.2018 v 14:37 | Karma článku: 31.81 | Přečteno: 4284 | Diskuse

Martina Pazourová

Ach, ty pásy!

Aneb jak se skorooběsit na ručním pásu v autě. Tohle zřejmě nikdo nepochopí - to se totiž může stát jenom mě.

23.2.2018 v 14:36 | Karma článku: 7.50 | Přečteno: 503 | Diskuse

Zuzka Součková

Pane Kajínku, vy si z nás děláte legraci...

Civím v zácpě na D5 znuděná jak kalous ušatý v kleci Zoo, když mě rádio F1 nadzvedne ze sedačky. Kdybych zrovna nestála, auto by asi vzlétlo, jak jsem údivem sešlápla plyn. Jiří Kajínek bude kandidovat na prezidenta? Ten Kajínek?

23.2.2018 v 13:32 | Karma článku: 37.08 | Přečteno: 3714 | Diskuse

Olga Pavlíková

Pesticidy v potravinách

Podle LN odhalila Česká zemědělská a potravinářská inspekce (ČSZI) pesticidy v 58,5% vzorků zkoumaných potravin.

23.2.2018 v 13:25 | Karma článku: 21.90 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Caveat venditor (Prodávající by měl dát pozor. ) Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající. To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.