Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč nefunguje eurozóna

1. 08. 2015 8:01:42
Potřeboval jsem koupit závitovou tyč. Doma se dívám na štítek a ejhle: Made in China. Popadl mně vztek. Jak funguje hospodářství v EU, když musíme dovážet i tak výrobně primitivní zboží?

Už i ECB musela přiznat, že eurozóna nefunguje tak, jak si její protagonisté původně představovali. Hospodářství měřená HDP se v čase nesbližují. Rozdíly mezi severem a jihem, zejména v případě Řecka, Itálie, Španělska a Portugalska se nejen že nesnižují, ale od roku 1999 je patrný mírný rozdílový nárůst.(1)

Studie vidí příčinu v nedostatečné státní správě, korupci, politickém klientelismu a v neposlední řadě v mizerně fungujícím daňovém systému. Hlavní příčinou je tudíž neschopnost vlád harmonizovat státní správu a instituce po vzoru ostatních států eurozóny. Čili neoliberální systém svobody pohybu kapitálu, podnikání a slabý stát zajišťující pokud možno neregulované podnikatelské prostředí žalostně zklamal. Tudíž všude tam, kde státní správa je slabá, politický klientelismus naopak velmi silný- tudíž panuje ideální podnikatelské prostředí. Katastrofální situace na jihu eurozóny vedla v poslední době k úvahám o harmonizaci daňových sazeb spolu s cílenou investiční iniciativou EU a o další centralizaci eurozóny EU. Praktické zkušenosti zcela jasně ukazují na nutnost posílení efektivnosti státní správy nejen na úrovni EU ale i v jejich jednotlivých zemích. Tento krok je sice vysoce efektivní ale jen těžko uskutečnitelný pro lokální zájmy v členských zemí.

Naproti tomu je myšlenka cíleného investování s cílem posílit produktivní sektor hospodářsky slabých států EU nejen realistická, ale i značně efektivní. Je všeobecně známo, že hospodářský růst lze docílit pouze podporou investiční činnosti. Investiční záměr evropské komise „Invest in Europe“ se zakládá na představě, že EU poskytne z celkové sumy asi 300 miliard EU část ze svých prostředků, zbytek bude plynout z privátních investičních fondů. Na místo planých diskuzí , které probíhají v tisku bude zajisté užitečnější malý model funkce národního hospodářství. Úloha řeší změny konečné spotřeby při zvýšení celkové produkce. Tudíž nárůst výroby a tím i HDP. Pro přehlednost byla vybrána tři odvětví.

Jako výchozí matice slouží S1

Postup výpočtu: Matice vstupu A =X/S1

EU zvýší celkovou výrobu pomocí cílených investic do strojírenství, ze 100 na 120, přičemž ostatní odvětví zůstanou beze změny s tím že budou následovat kapitálové investice ze soukromého sektoru.

Můžeme tak vypočítat konečnou spotřebu ze vztahu Y=(E-A) x X (E je jednotková matice)

Rozdílová matice S1-S1.1 udává pokles konečné spotřeby v případě odvětví chemie a elektroniky .Z uvedeného vyplývá, že trh v obou případech je nenasycený, to jest vzniká nepokrytá poptávka, která může být pokryta formou privátních investic do obou odvětví .

Dejme tom, že příliv kapitálu ze soukromého sektoru iniciovaný státním zásahem EU do hospodářství zvýší celkovou produkci, jak ukazuje následující vektor:

Pozitivní vývoj ukazuje následující přehled:

Výsledné matice ukazují na růst konečné spotřeby o 10, 7,11. Ve svých důsledcích to znamená nárůst HDP, růst zaměstnanosti, mezd, příjmu státního rozpočtu a nárůst celkové sociální úrovně dané ekonomiky.

Závěr:

Již velmi zjednodušený model funkce nár. hospodářství, jak jej navrhl Leontief(3) zcela jasně ukazuje pozitivní možnosti cílených investičních zásahů do ekonomik jednotlivých států EU, jak jej předpokládá evropská komise. Základním problémem zůstává volný pohyb kapitálu. Velmi snadno se totiž může stát, že náš ziskuchtivý kapitalista bude na místo v EU investovat v zemi s nízkou mzdou spolu s nízkou daňovou sazbu a vyplní takto zvýšenou poptávku v oblasti konečné spotřeby levným importem. (Moje závitová tyč). Takto se výrazně sníží konečná efektivnost cílené investice. Konečným řešením jsou státní podílové investice spolu s omezením úniku produktivního kapitálu z EU jako takové.

Poznámka na závěr: V období reálného socialismu bylo slyšet nářky nad skutečností, že existuje výroba pro výrobu a konečná spotřeba není dostatečně kryta. (Nedostatkové zboží.)Výše uvedené modely jasně ukazují, že při přísně vyrovnaném státním rozpočtu za podmínek studené války a s ní spojeného embarga západních států nebyla jiná možnost růstu národního hospodářství, neboť chyběl příliv kapitálu, jak tomu bylo po válce v západní Evropě.. Rozdělit prostředky na investice do všech odvětví by znamenalo rozmělnit omezené investiční prostředky prakticky na nulu. Takže báchorkám o neefektivnosti státního hospodářství mohou nyní věřit toliko liberálně orientovaní absolventi zvláštních škol.

(1)http://deutsche-wirtschafts-nachrichten.de/2015/07/29/ezb-raeumt-ein-euro-zone-funktioniert-nicht-wie-geplant/

  1. http://www.wiwo.de/politik/europa/eu-investitionspaket-europaeische-mogelpackung/11025790.html

  2. https://de.wikipedia.org/wiki/Wassily_Leontief

Autor: Přemysl Jan Kroupa | sobota 1.8.2015 8:01 | karma článku: 13.69 | přečteno: 789x


Další články blogera

Přemysl Jan Kroupa

Vyslechněme obě strany.

Tato zásada je pevně zakotvena všude tam, kde lze jen v náznaku nalézt alespoň stopy základního smyslu pro spravedlnost s cílem neublížit nevinnému.

19.11.2016 v 8:07 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 409 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Klaus- Konvičkův syndrom.

Český národ trpí nesamostatností a stupidním diktátem EU, který nebere zřetel na zájmy členských států. To se týká zejména problematiky imigrace z muslimských zemí.

4.6.2016 v 7:58 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 837 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Pražská kavárna, sluníčkáři a spol.

Ve Spolkové Republice Německo vznikla nová politická strana pod názvem AfD. Jejím hlavním tématem je ostré odmítnutí přílivu migrantů do spolkové republiky.

14.5.2016 v 8:00 | Karma článku: 14.78 | Přečteno: 1505 | Diskuse

Přemysl Jan Kroupa

Budeme pracovat až do smrti?

Česká a s ní celá evropská populace stárne spolu s prognózami, že populace v aktivním věku neuživí stále rostoucí a déle žijící populaci lidí v důchodovém věku.

2.4.2016 v 7:59 | Karma článku: 20.03 | Přečteno: 625 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Pavel Sobotka

EET už zvoní hrana? Po rozhodnutí Ústavního soudu ztratila pro finanční správu smysl.

Pomineme-li skutečnost, že zavedení EET bylo především povedeným marketingovým tahem, tak dalším cílem bylo získat detailní přehled o příjmech drobných podnikatelů. To však nyní padlo.

23.2.2018 v 17:10 | Karma článku: 32.10 | Přečteno: 1470 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Nechť stát do sportu nemluví

Tak prý jsem dle některých jedinců populistka (haha) - tak víte co? Teď vám asi ve 3 minutách ukážu populismus, jaký jste neviděli. Protože až dočtete, zaručeně mě většina bude chtít zaškrtit. (Neboli budu populista až na Měsíc.)

23.2.2018 v 8:00 | Karma článku: 46.86 | Přečteno: 6622 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Prezident to vidí jinak

Zdá se, že pro mnohé Egypťany kontroverzní dohoda o prodeji zemního plynu jejich zemi z izraelských nalezišť získala klíčového podporovatele. Samotného prezidenta Sisiho.

22.2.2018 v 9:40 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 543 | Diskuse

Lukáš Pokorný

Paní Šichtařová pouze navedená?

Jsem rád, že paní Šichtařová ve svém posledním blogu hned zpočátku píše, že v diskuzi o možném vystoupení ČR z EU jsou škodlivé obě krajní polohy. Bohužel, ani ne pět řádků na to se okamžitě pohodlně rozvalí v jedné z nich.

21.2.2018 v 23:42 | Karma článku: 42.31 | Přečteno: 7266 | Diskuse

Lukáš Fürst

Lidský mozek a finance

Taky se vám už stalo, že i když máte větší příjmy než výdaje, těžko se vám překračuje v úsporách určitá hranice?

21.2.2018 v 17:33 | Karma článku: 10.78 | Přečteno: 256 | Diskuse
Počet článků 126 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1280
Caveat venditor (Prodávající by měl dát pozor. ) Odpovědnost za vlastnosti prodávaného zboží nese prodávající. To platí nejen v ekonomii, ale i v politice.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.