- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Bylo to úplně na levačku nebo snad na pravačku.Katastrofa,skoro nic a nikomu jsme nedlužili.Za to miliardové pohledávky jsme měli u jiných.To bylo,ale hospodaření-kdysi se říkalo turecké.Teď je to přesně naopak - máme dluhy,ale jak je to s pohledávkami - to se nikdo nechlubí.Co bylo podstatné-zbraněmi se harašilo,ale nikdo nechtěl válčit.Dotaz : nesplašili by se někde ekonomové,kteří radili dělnické třídě jak hospodařit?
To už jsme tu rozebírali několikrát. Nikdo nevěděl kolik čeho a co se má vyrábět. To je ta podstatná vada socialismu. Rozhodnout se kam investovat vzácné zdroje a které potřeby lidí uspokojovat primárně jako první, které jako druhé a za jaké ceny, aby to bylo spravedlivé. Zapomněli ale na dávnou poučku, že spravedlivé ceny se odvíjí od hojnosti či nedostatku a ne od arbitrárního rozhodnutí nějaké vlády. Spravedlivá cena je totiž výtečný ukazatel toho, jaké statky je třeba produkovat více a do jakých není třeba již investovat.
Komunisté chtěli dokázat , že tržní hospodářství, které existuje od nepaměti, lze nahradit plánováním. Plán nebral ohledy na potřeby lidí, co lidi chtějí. Takže výsledek byl, prázdné obchody a neustále shánění toho, co není a bující korupce.
Fascinující, jak pouhých několik zákonných nařízení stačí jako jasný důkaz, proč socialistická ekonomika fungovat nemohla. Otázkou je, zda to bylo autorovým cílem.
Asi se tady diskutuje o jiné věci podniky v tehdejší "socialistické" společnosti nebyly nastaveny tvorbu zisku, ale uspokojování potřeby obyvatelstva. V tom byl dle mého problém. Tvorba zisku tlačila na snižování nákladů a tím na snižování pracovníků a větší efektivitu mzdových nákladů, ale to by znamenalo větší zátěž na zaměstnance, propouštění nebo snižování mezd a v tom byl rozpor, proto podniky v socialismu nemohli konkurovat západním. Každá společnost byla ekonomicky nastavena jinak. V současné době podniky vlastněné státem tuto povinnost nemají a proto není mezi nimi a plně soukromými rozdíl a to i s ohledem na to, že dochází k prolínání státního vlastnictví se soukromým. Důkazem je ČEZ, který ač má majoritního vlastníka stát postaví největší solární elektrárnu a tím si nechává vyplácet příspěvky na eko. energii od státu a občanů což by mělo být proti zájmům státu, ale z hlediska tvorby zisku to je správné řešení.
"podniky v tehdejší "socialistické" společnosti nebyly nastaveny tvorbu zisku, ale uspokojování potřeby obyvatelstva"
Takže nejen, že reálný zisk povětšinou nevytvářely, ale ani nedokázaly uspokojit ty potřeby. Podniky jedny národní, zatrolený.
K Vašemu výkladu § 4: Houby!!!
1. Zisk byl vysoký podle toho, jaký byl p l á n - plán výroby, naplánované ceny vstupů i výrobků. Mzdové náklady byly závislé na počtu zaměstnanců (zaměstnávali se i "nezaměstnatelní") a plánované výši mezd. Tedy prakticky nic nezáviselo na reálné produktivitě.
2. Investice se sice platily ze zisku - ovšem jen tehdy, pokud investice prošla SPK (Státní plánovací komise). Tedy tehdy, když byla státem naplánována. Pro investiční rozvoj bylo důležité znát se s "páprdy", nikoliv mít zisk.
3. Pokud byla investice naplánována, peníze se vždy "našly" (což trvá dodnes). Na "důležitou" (tedy naplánovanou) stavbu jste dostal dotaci.
4. Ve Vámi uváděné době byly podniky ve tvorbě zisku navíc omezeny vysokými úroky, které platily za půjčky na trvale se obracející zásoby. Původní finance jim totiž stát sebral, aby uhradil schodky - a byl teoreticky bez dluhů.
A takto by se dalo polemizovat bod za bodem. Finanční hospodaření za socializmu bylo totiž hrou. Trh nemohl v podmínkách striktně plánovaného hospodářství v žádném případě existovat - a tudíž ani peníze nemohly plnit svoji funkci.
Mimochodem: zákon 161/1982, §1 (který citujete) o tom, co se stalo s penězi, pro jejichž využití nebylo dosaženo souhlasu SPK vypovídá v bodech a/ a c/ jasně.
Takže: Proč zisk, pokud nám SPK nic nepovolí a stejně ho odvedeme? Nic z něj nemáme.
Článek má podobu popisu dokonalého stroje, který má pouze jednu vadu: nefunguje. Důvod popsal pan Pazourek, všichni, kteří aspoň trochu dobu před rokem 1989 pamatují, ví, o čem je řeč.
Tak. Asi jako perpetum mobile Jedna věc ,,něco nalajnovat", druhá ovšem ta funkčnost. Nakonec už i v oněch letech cosi ,,naznačil" tehdejší ekonom JZD Slušovice. Ač je otázkou, zda ono JZD tehdy nemohlo fungova jen proto, že mělo celou řadu ,,specialit" poněkud se vymykajících tehdejším ,,zvyklostem", platných i pro družstva
Vynikající článek, který ukazuje, že obecně šířená tvrzení propagandy jsou často nepravdivá. Ano, návratu ke státním podnikům se mocenská struktura režimu brání všemi prostředky - šlo by o omezení sféry působnosti a snížilo by to zisky soukromého kapitálu na úkor "veřejného blaha" - tedy normálních občanů.
Karma
Ne, jde tu o riziko.
Státní podnik nemohl hospodařit efektivně, protože si mohl dovolit přenést rizika svého podnikání na majitele. Proto ani nebyl motivován hledat nejefektivnější možnosti použití zdrojů, který disponoval, ale současně je nevlastnil.
Jinak se chováte k autu, které vám někdo půjčil, a jinak pokud jste jeho vlastníkem.
Zákony mohou být sebeúžasnější, ale pokud podnik nemá vlastníka, který je motivován ziskem a dalšími motivacemi (třeba že to dělá i pro děti, a podobně), je to vše na nic. Spíš bych využil dřívější zákonodárství pro vylepšení toho současného, pokud to vůbec jde.