Proč jsou řešení současné krize neúčinná.

Problém je, že všechna řešení leží mimo liberální teorie.Základním problémem je postavení a činnost podnikatelských subjektů ve vztahu ke společnosti. Nemalou roli zde hrají morální zásady, které se odráží v pohledu platných teorií na zisk a směnu ve vztahu ke společnosti.

Reálný socialismus:
Definuje zisk a vztah tvorby bohatství ke společnosti, společenskému zájmu takto:
Zisk je rozhodujícím zdrojem pro vlastní financování podniku i pro plnění podnikových
povinností    ke společnosti; podnik je v situaci, kdy vyprodukování určitého zisku je
podmínkou splnění jeho odvodových povinností i přídělů podnikovým fondům.
(Ekonomika a řízení socialistického průmyslového podniku. (V. Hoffmann a kol.)
Vedle toho definuje reálný socialismus bankovní systém ve Vyhlášce 103/1985, předsedy
Státní banky československé o poskytování úvěrů a o úrokových sazbách takto:
§1 V souladu s cíli hospodářské politiky vlády Československé socialistické republiky působí
Státní banka československá(dále jen banka) úvěrem na růst efektivnosti v národním
hospodářství, na posílení ekonomické a peněžní rovnováhy  a upevnění kupní síly
československé koruny. Banka přitom provádí společensko- ekonomickou kontrolu
hospodaření organizací v souladu s celospolečenskými zájmy.
Zde je nepochybně vyzdvihován celospolečenský zájem nad zájmem docilování soukromého
zisku.
Šaria:
“Uplatnění islámského práva v oblasti hospodářských aktivit sleduje pravidla šarii ve vztahu
k výdajům, úsporám, vkladům(investicím) a pod. Snaží se o sociálně-ekonomickou
spravedlnost a o spravedlivé rozdělení příjmů a majetku.“(1)
„Zatím co klasické ekonomické systémy jsou založeny na nedostatkovosti, vlastním
prospěchu, šanci, míře užitku umožňuje Islám přístup lidem ke světovým surovinám v duchu
spravedlnosti a bratrství. Mimo to navíc akceptuje západní systém tržního hospodářství,
jakožto vlastnické právo na podniky v prostředí hospodářské soutěže.(2)
Bankovní a ekonomický systém založený na islámském právu šaria uplatňuje celou řadu
morálních předpisů a zásad. Základním pravidlem je celospolečenský prospěch. Bohatý je
zavázán k tomu, aby jeho ekonomická činnost přinášela prospěch nejen jemu, ale i ostatním.
Za tím účelem je zakázán hazard, spekulace, vydělávání peněz penězi(úrok) spolu s dalšími
omezeními v oblasti mravnosti(alkohol, prostituce, pornografie) Chce-li banka, zejména
zahraniční přivézt v islámském světě vlastní produkt na trh, musí získat fatvu. To jest
osvědčení, že je její produkt konformní s islámem. Tuto fatvu udělí specialisté jak v oboru
financí, tak i ve výkladu islámu. Islám má tak jakousi morální instanci, která bdí nad tím, aby
vlastní prospěch nebyl na újmu toho druhého, aby riziko podnikání bylo pro obě strany a tím i
společnost minimální.
Židovsko- křesťanská tradice.
Šaria- banky, jak popsáno výše, úrok neznají, neboť je koránem zakázán(riba), protože je
považován za lichvu.
Již staří židé si nesměli mezi sebou poskytovat úvěr na úrok. Úrok směl být požadován
v případě, kdy se jednalo o poskytnutí úvěru nežidovskému dlužníku. Již tato zásada vykazuje
jisté znaky pozdějšího liberalismu, který se řídí pravidlem „Z cizího krev neteče“.
Zákaz použít úrok našel uplatnění i v křesťanském světě. V papežské encyklice
Vix pervenit(3) zakázal papež Benedikt XIV r. 1745 poskytovat úvěr na úrok.:
„..je vždy dovoleno získat oprávněnou nadhodnotu z neztracené zápůjční sumy, ať jsou to
peníze či zrno nebo něco jiného zapůjčeného. Jestliže někdo takto myslí, není to pouze
v rozporu s božím naučením a rozhodnutím církve, týkajícím se úroku, nýbrž nepochybně
i dokonce s obecným lidským vědomím a přirozeným rozumem.“
Srovnání ekonomických pravidel křesťanství a islámu ukazuje, že obě víry stojí k sobě blíže,
než je mnohým milé.
Západní liberální systém:
Dnešní hospodářský systém je založen na naivních představách francouzských osvícenců
o svobodě:

„Svoboda jednotlivce: „Ale tato svoboda předpokládá i jiné svobody, nýbrž neexistuje ani
 úplná a trvalá veřejná, ani soukromá svoboda bez ohledu o jakou se jedná , jestliže se
lidem nepřiznají všechna přirozená práva bez jakýchkoliv omezení.“
Volný obchod:  „nechte podnikateli zařídit nákup a prodej v jeho manufaktuře jak on sám
nejlépe rozumí. Potom ho netlačí ani jeho dovoz ani jeho vývoz. Nestarejte se o to, kde
obstará suroviny, kam prodá vlastní práci: jak chcete jinak docílit aby se dostal nahoru?
Chcete znát jeho vlastní užitek lépe jak on sám? Říkám vám ještě jednou, umožněte pouze
neomezený svobodný obchod a budete mít vzkvétající továrny. V opačném případě budete
mít také továrny, protože člověk přece jenom potřebuje vyrobené předměty, ale ty budou
drahé a špatné a budou stát na nejistých nohou.“(4)
Čili stát se nemá starat. Pouze za těchto podmínek dojde k růstu blahobytu.
V souladu s uvedenými představami je pod záminkou svobody a svobodného nakládání

s vlastním majetkem dovoleno prakticky vše, co jen v náznaku slibuje osobní zisk.
Tudíž žádná pravidla, žádná morálka a mravní zásady. Současná krize nás poučuje o opaku.
Díky volnému pohybu zboží a kapitálu nemáme ani kvalitní zboží, ani továrny. Ty se
nacházejí v Číně a Indii. Zato máme dluhy.
Závěr:
Západní společensko- hospodářský systém založený na principech Francouzské buržoazní
revoluce bytostně zklamal. Od jejího vypuknutí do dnešní doby se nalézá prakticky
v permanentní krizi a stojí tudíž na špatných základech. Příčinou je systém založený na
společensky nekontrolované podnikatelské činnosti soukromých subjektů. Jedná se tudíž
o přesun společenského chápání směrem k sociálnímu darwinismu.
Výsledkem je situace, kdy byly odloženy všechny morální zábrany spočívající na respektu
vůči druhému a nahrazeny principem soutěže, bez jakýchkoliv účinných pravidel.
Jestliže se nepodaří dostat soukromé podnikání a to nejen v oblasti finanční pod společenskou
kontrolu, potom západní civilizace upadne do všeobecné společenské a sociální mizérie.
Tvrzení, že žijeme nad poměry je sice pravda, ale nikdo zatím nepřiznal, že poměry ve
kterých žijeme určuje výhradně soukromý podnikatel, který stojí mimo společenskou kontrolu
a sleduje pouze osobní zájmy, bez ohledu na ty společenské.

(1)http://de.financialislam.com/index.html
(2)http://de.financialislam.com/islamische-oumlkonomie.html
(3)http://de.wikipedia.org/wiki/Vix_pervenit(4) http://premysljankroupa.blog.idnes.cz/c/124861/Otcove-komunismu-dil-I.html
     O pruské monarchii za Bedřicha Velikého. koncipováno pod vedením hraběte Mirabeaua..
 J. Mauvillon Lipsko 1793)